Vesmírné stanice by jistě šlo zařadit na seznam nejužitečnějších vynálezů světa. Jinak zvané kosmické stanice jsou ve své podstatě moderními a nadčasovými zařízeními pohybujícími se ve vesmíru. Nejde o vesmírný dopravní prostředek, ale o místo, kde kosmonauti setrvávají.
- Pro střednědobé a dlouhodobé pobyty ve vesmíru
- Nutné dopravit se kosmickou lodí
- Plní funkci laboratoří
Když se řekne vesmírná stanice, mnozí si mohou představit určitý typ pozorovatelny, která slouží jako základna, laboratoř a vědecké centrum dohromady. V posledních letech a pravděpodobně i do budoucna budou vesmírné stanice využívány také pro kosmickou turistiku.
Kde to všechno začalo?
Když se podíváte na prvopočátky orbitální stanice, musíte se přenést do roku 1895. Tehdy vznikl první odbornější návrh vesmírné stanice, pod který se podepsal Konstantin Eduardovič Ciolkovskij. Následně začaly přibývat další projekty pod taktovkou SSSR a Spojených států amerických. Na základě toto vznikly projekty realizované a nerealizované. Se všemi Vás nyní podrobnější seznámíme.
Vesmírné stanice v otázkách a odpovědích
Mezi realizované stanice ve vesmíru lze s naprostou jistotou označit projekt Saljut, jehož výchozím bodem byl projekt Almaz. Do vesmíru se podílovalo hned sedm verzí tohoto projektu, a to od roku 1971 až do roku 1982. Ostatní zajímavosti vyčtete z níže uvedených otázek a odpovědí.
Mezi tyto vesmírné stanice spadá například americká stanice Skylab. Dále jsou to stanice Almaz, Mir, ISS a Tchien-kung.
Jsou to kupříkladu projekty Space Base, program MOL, Zvezda, Freedom a Mir 2.
Jedinou takovou stanicí je ISS neboli International Space Station.
Došlo k tomu 20. listopadu 1998. První posádka na tuto vesmírnou stanici vstoupila v roce 2000. Od té doby je vesmírná stanice stále obydlena.
Byl to Mir s délkou 5 511 dnů, stanice Tchien-kung 1 vydržela ve vesmíru 2 377 dnů a vesmírná stanice Skylab celých 2 249 dnů.