Povinné očkování čeká v životě každého z nás. Na mysli teď máme očkování v dětském věku, o němž vlastně ani nejsme schopni rozhodovat. Tento úkon se totiž řídí příslušnou vyhláškou. Je pravdou, že každá země to má trochu jinak. Ve výsledku lze narazit na spoustu podobností. Očkování na počátku všeho vlastně slouží k posílení imunitního systému.
- Očkuje se od útlého věku
- Očkováni jsou děti i dorost
- Očkování prování praktický lékař
Pokud se zaměříte na povinné očkování v České republice, setkáte se celkem s devíti odlišnými typy vakcín. Některé jsou povinné, jiné zase nepovinné a dobrovolné.
Nepovinné očkování – Vakcíny
Na seznam nepovinného očkování patří určitě pneumokoková onemocnění. V tomto případě je využívána neživá vakcína. Pro starší děti je pak dostupná vakcína proti HVP. Ta se nejčastěji aplikuje kolem třináctého roku dítěte. Součástí této skupiny nepovinných vakcín jsou i meningokokové nemoci. I u nich o podávaném očkování rozhodují rodiče dítěte.
Povinné očkování – Otázky a odpovědi
Nyní už se ale pojďme zaměřit na vakcíny, které jsou u malých dětí povinné. Právě ty vyžaduje příslušný zákon, respektive vyhláška dané země. Jedním z takových očkování je hexavakcína. Pokud nevíte, co si pod ní představit, začtěte se do následujících řádků.
Jde o speciální vakcínu určenou proti tetanu, černému kašlu, záškrtu, dětské obrně a virové hepatitidě skupiny B.
Aplikuje se zhruba ve třetím měsíci věku dítěte.
Toto povinné očkování je aplikováno mezi třináctým a osmnáctým měsícem věku dítěte.
Jmenovat lze například kombinaci záškrtu, černého kašle a tetanu v pátém roce věku dítěte. Následné přeočkování probíhá ještě v desátém roce.
Je to očkování proti HEP B. Dále také očkování proti tuberkulóze. Tyto typy očkování však posuzuje lékař individuálně.